Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Univerzální překladač

Překlad (translations)

Czech English French German Italian Polish Russian Spanish

Datum a čas

Dnes je neděle, 24. 9. 2017

Aktuální počasí

Počasí dnes:

24. 9. 2017

zatazenosde

Bude oblačno až zataženo, místy přeháňky nebo slabý déšť. Denní teploty 12 až 16°C. Noční teploty 9 až 5°C.

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
28 29 30 31 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 1

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Vyhlídková naučná stezka

 

1) STARÝ HŘBITOV A STARÁ CÍSAŘSKÁ CESTA ROZVADOV

 

V letech 1815 – 1816 byla započata výstavba nové cesty z Rozvadova do Přimdy a to na základě rozhodnutí císaře Františka Josefa I., který navštívil v r. 1812 Stříbro. Původní císařská obchodní cesta vedla od Václavského rybníka přes Svatou Kateřinu tudy, kolem starého rozvadovského hřbitova, do části obce za hřbitovem, zvané „Winkel“ (nejstarší část obce Rozvadov) a končila u císařské celnice. Podle ústního podání starých pamětníků se při stavbě nové silnice kolem Václavského rybníka zastřelili dva stavební inženýři. Při výstavbě silnice okolo rybníka docházelo totiž ke značným potížím z důvodu měkkého podloží, které bylo nutné zpevňovat pilotáží z kmenů stromů. Traduje se, že co bylo přes den vystavěno, přes noc zmizelo ze dvou třetin ve vodě.

Šikmo naproti hřbitovu směrem do Rozvadova dodnes stojí starý kříž, který zde nechali v r. 1844 zasadit bývalí místní občané.

 


2) DÁLNICE

 

V listopadu roku 1997 došlo u Rozvadova a Waidhausu ke spojení české dálnice D5 s německou dálnicí A6. Po náročné přípravě byla dokončena stavba (zahájená v červenci 1994), která je na českém území svou délkou přes 60 km a lhůtou výstavby 39 měsíců výjimečná, a to i v evropských podmínkách.

Za hraničním mostem (nadm. výška 512 m n.m.) překonává dálnice Český les s nejvyšším bodem trasy 613 n.m u Přimdy, odkud potom klesá k úseku dálnice u Plzně ve výšce 350 m n.m.

Dálnice má příčné uspořádání kategorie D 26,5, u něhož oba jízdní pruhy mají zpevněnou šířku 10,75 m, střední dělící pás má šířku 4m. Celková tloušťka konstrukce vozovky je 65 cm.

Na úseku dálnice D5 mezi Rozvadovem a Plzní je celkem 61 mostů, z nichž čtyři spadají do kategorie tzv. velkých mostů.

 


3) HOSPODÁŘSKÝ  DVŮR SVATÁ KATEŘINA


V těchto místech se v 18. století nacházel barokní vrchnostenský hospodářský dvůr, který  náležel  ke kolowratskému panství Velké Dvorce. Do dnešních dnů se zachoval dům pro úředníky s přízemní obdélníkovou budovou s mansardovou střechou (dodnes obývaný, památkově chráněný objekt) a naproti stojící špýchar - sýpka z r.1776.

V barokní době se v hospodaření jednoznačně prosadila nadvláda velkostatku. Tato hospodářství se stala v neutěšených poměrech po třicetileté válce v podstatě jedinou možností, jak zajistit obdělávání ladem ležící půdy. Zemědělské podnikání velkostatku bylo rozčleněno do dvorů, které byly samostatnými hospodářskými jednotkami. Každý dvůr vedl šafář, který zde měl asi 7–11 poddaných nastálo - čeledíny a děvečky. Další pracovníci přicházeli na robotu (bezplatnou práci vykonávanou pro velkostatek) z vesnic patřících ke dvoru, a to tři dny v týdnu, v době sezónních prací neomezeně. Pracovní doba byla v létě od 4 do 20 hodin a v zimě od 8 do 18 hodin s dvouhodinovou přestávkou v poledne. Robotní práce byla pro velkostatek na jedné straně výhodná, na druhé byli poddaní velmi špatnými pracovníky, kteří záměrně pracovali pomalu a nepřesně. Na každém dvoře bylo obydlí šafáře, mužský a ženský čeledník, dále stodoly, stáje, sýpky a někde i pivovar, lihovar, olejárka a další podniky.

 


 

4) BOBR ŘÍČNÍ  (Castor fiber)


Bobr říční je náš největší hlodavec. Tento druh vyhynul v naší republice již v historických dobách, dnes se však do naší přírody navrací díky úspěšnému vysazování. Český les je jedním z území, kde se tento druh úspěšně uchytil. Bobři, kteří pronikli do Českého lesa, pocházejí z populace vysazené v Bavorsku. Za minulého režimu proniknutí bobrů do ČR zřejmě bránily hraniční zátarasy, avšak ihned po jejich odstranění se objevili první jedinci. První stopy pobytu bobra byly zde na Kateřinském potoce pozorovány již v r. 1990.Tato populace je zajímavá především tím, že proniká i na velmi malé a tudíž málo vodné toky, takže je nucena k vysoké stavební činnosti – je známa i hráz dlouhá téměř 30 m a vysoká skoro 3 m. Potravou bobra jsou topoly a především vrby. V současné  době začíná šíření bobra narážet i na lidské zájmy, neboť bobři nezatápějí jen opuštěné nekosené nivní loučky, ale i hospodářské lesní porosty či zemědělsky využívané pozemky.

( Kolektiv autorů: Český les )

 


 

5) KOSTEL A HŘBITOV VE SVATÉ KATEŘINĚ

Současná stavba kostela je výsledkem rozsáhlé barokní přestavby, která proběhla kol. r. 1792 za přispění majitelů panství, Kolowratů. R. 1906 svatyně opravena a v 80. letech opatřena novou krytinou. Prostornou jednolodní stavbu kostela, uzavřenou trojbokým presbytářem, doplňuje štíhlá hranolová věž s cibulovou bání. Poměrně bohatě zařízený interiér kostela pochází z 18. a 19. stol. V podlaze je zasazeno velké množství barokních náhrobků, které upomínají na císařské výběrčí cla z nedalekého Rozvadova a na duchovní správce kateřinské farnosti. Fragmenty románských sloupů, zasazené před vstupem na místní hřbitov, pocházejí z 12. století. Na hřbitově se nachází pěkné ukázky kovaných křížů.

(Zdeněk Procházka: Český les – Tachovsko č.2 )

 


 

6) MILÍŘE (Brand)

Ves založená na okraji přimdských lesů východně od Svaté Kateřiny. Počátky obce se vztahují k r. 1796. V tomto roce získává J. Scheinkönig v místech zvaných Katharinerbranten od vrchnosti pozemek ke stavbě nové usedlosti. Do r. 1814 zde vyrostlo dalších 15 popisných čísel. Skupina domků, situovaných ve větší vzdálenosti od silnice, vznikla později. V lesích jižně a jihovýchodně od vsi jsou patrné stopy apolenského příkopu  - vodního plavebního kanálu - a zříceniny lesních samot a hájoven u Löeblů, Růženín atd.

( Zdeněk Procházka: Český les – Tachovsko č.2 )

 


 

7) ROZHLEDNA MILÍŘE

Rozhledna provozovaná obcí (věž sítě Eurotel)  je vysoká 30 m. Nachází se ve výšce 631 m n. m. na kopci Tomáška na trase  Svatá Kateřina-Milíře-Sycherák ( modrá turistická značka ).

Turistické razítko je k dispozici od začátku června do konce října u paní Klíčové, Milíře 29.

Provozní řád turistické rozhledny Milíře:


1.Výstup na rozhlednu pouze v případě vhodných klimatických podmínek.


2.Při výstupu na rozhlednu je návštěvník povinen dodržovat tato pravidla: 

 

  • zejména při sestupu z rozhledny je nutné se přidržovat zábradlí
  • dětem do 15 let je výstup na rozhlednu povolen pouze v doprovodu osoby starší 18 let ( max. 3 děti v doprovodu jedné osoby )
  • maximální počet osob na rozhledně je 10, maximální doba, po kterou lze setrvat na vyhlídkové plošině rozhledny je 20 minut
  • návštěvníci jsou povinni se řídit tímto provozním řádem
     

3.Návštěvník je povinen respektovat následující zákazy:

 

  • zákaz poškozování jakékoliv části rozhledny, vystupování do její konstrukce, přelézání a nahýbání se přes zábradlí
  • zákaz vstupu na rozhlednu se zvířaty
  • zákaz kouření na schodišti i na hlavní plošině a shazování jakýchkoli předmětů z rozhledny
  • zákaz vstupu na rozhlednu podnapilým osobám a osobám pod vlivem psychotropních látek


Provozovatel rozhledny Milíře:

Obecní úřad Rozvadov


 

8) VÁCLAVSKÝ RYBNÍK, APOLÉNSKÝ PŘÍKOP

Václavský  rybník existoval patrně již v roce 1749, kdy byl znovu vystavěn Václavský mlýn. V roce 1810 dochází k rozšíření rybníka a rok po výstavbě nové vysoké pece, která byla v železárně postavena roku 1837, k vybudování Apolénského příkopu.

Apolénský příkop či kanál začal vznikat na kolowratském panství Velké Dvorce kolem roku 1838. Vodní dílo mělo patrně sloužit k dopravě dříví ze špatně přístupných lesů mezi Dianou, Přimdou a poutním kostelem sv. Apolény. Druhá, časem patrně významnější funkce kanálu spočívala v tom, že přiváděl vodu do Václavského rybníka, který sloužil jako rezervoár vody pro železárny, později sklárnu, ve Frauenthalu. Kanál začínal asi 1 km západně od zřícenin kostela sv. Apolény pod prameništěm Apolénského potoka, který sloužil kanálu jako nejjižněji položený zdroj vody. Odtud směřoval mírně se svažujícím korytem po vrstevnici kolem Suchého kopce (615,6 m n.m.), obtékal návrší, na němž stojí osada Milíře, a stáčel se ke hrázi Václavského rybníka. V celkové délce 8 - 10 km přijímal vodu dalších malých přítoků. Jeho koryto je dodnes patrné - nejvíce severozápadně od Milířů a pod Suchým kopcem.

( Z. Procházka: Technické památky I).

 


 

9) FRAUENTHAL  (Hochofen)


Zaniklá ves v katastru obce Svatá Kateřina. V matrikách je zmiňována od r. 1726 pod názvem Hochhofen – vysoká pec. Oficielní název Frauenthal, zvolený vrchností, se v kraji příliš neujal. Vysoká pec založená po r. 1716 zpracovávala železnou rudu z dolů v Zirkwaldu za Rozvadovem. Frauenthalská slévárna produkovala především součásti zemědělských strojů, ale také umělecky ztvárněné litinové kříže. Produkce železárny obsahovala rovněž kovové pruty a jiné polotovary zpracovávané na okolních hamrech. Železárna byla zrušena v r. 1872 a v r. 1886 nahrazena sklárnou, která pracovala jako poslední ze skláren na Tachovsku až do roku 1925. V lokalitě je zachován systém vodních náhonů, rybníčků a rybniční hráze. K významnějším památkám náleží rozpadající se torzo staré pece, klenutý můstek  a stopy dalších průmyslových objektů. Značnou plochu údolí vyplňují haldy strusky a skelného odpadu.

( Zdeněk Procházka: Český les – Tachovsko č.2 )

 



10) CHOV SKOTU V NAŠEM REGIONU

 

Chov masných plemen skotu, respektive krav bez tržní produkce mléka, se začal v České republice rozvíjet zejména po roce 1990 a v dnešní době je toto odvětví v popředí zájmu farmářů. Tak jako je ve stádech dojených krav prioritou vysoká mléčná užitkovost, u masných plemen je to zdravě odchované tele. Neodmyslitelnou funkci mají tato zvířata při „krajinotvorbě“, dotváření rázu krajiny zejména horských a podhorských oblastí, kdy oko nejednoho turisty zaplesá nad krásou poklidně se pasoucího stáda za humny českých vesniček. Se zástupci masných plemen skotu se  setkáváme „pod širým nebem“ zejména v pastevním období, jehož délka závisí na oblasti, ve které se chov nachází. V připouštěcím období je ve stádě přítomen také býk a turisté by si měli uvědomit, že dokáže být velice rychlý a nebezpečný, a proto není radno pohybovat se uvnitř prostoru vymezeném ohradníkem. V České republice se chová dvanáct masných plemen skotu: Aberdeen angus, Blonde d´Aquitaine, Belgické modré, Hereford, Masný simentál, Charolais, Limousine, Gasconne, Piemontese, Salers, Galloway a Highland. Zejména se dvěmi posledně jmenovanými plemeny se můžeme setkat také při zimních toulkách českou krajinou, protože jsou to plemena velmi odolná a lehce si poradí i s vysokou vrstvou sněhu. Hovězí maso má vysoký obsah celé řady látek důležitých při výživě člověka. Konzument labužník, který si rád pochutná na steaku z hovězího masa, by měl vědět, že jeho kulinářský zážitek závisí na kvalitě hovězího masa, která se odvíjí od plemene zvířete, jeho stáří i podmínek chovu, ale také od samotného zpracování masa (zejména délky zrání). V okolí Rozvadova je možné vidět pasoucí se stáda firmy Ekočas Částkov - plemeno Charolais a jeho křížence, na Dianě pase firma Zatloukal Jan plemeno Charolais a Masný Simental a v okolí Mlýnců plemeno Highland.

 


11) OBRANNÉ POHRANIČNÍ OPEVNĚNÍ

Systém klasických pěchotních zákopů a palebních pevnůstek pro 3 – 4 muže zajišťoval obranná opevnění z období tzv. Studené války. Pevnůstky se stavěly původně s dřevěnou výztuží, v 60. letech 20. století byly dřevěné výztuže nahrazovány betonovými prefabrikovanými díly.

Opevnění byla budována  v 50. a 60. letech 20. století v několika vlnách:

 

1)            r. 1950 -            vznik „Železné opony“ (rozdělení Evropy na západní a východní sektor)


2)            r. 1956 -            Maďarská kontrarevoluce (povstání proti vlivu Sovětského svazu)


3)            r. 1961 -            Kubánská krize (pokus o likvidaci komunistického režimu na Kubě, vylodění kubánských kontrar                             evolucionářů na Kubě)


4)            r. 1962 -            Berlínská krize (rozdělení Berlína betonovou zdí na západní a východní část)

 

Veškeré práce včetně dopravy se prováděly z důvodu utajení za tmy, od soumraku do rozednění. Během dne bylo vše zamaskováno.

V rovinatém terénu byly vytvořeny pásy betonových protitankových jehlanů. V 50. letech vznikaly na silnicích též dřevěné palisádové zátarasy s minimální šíří průjezdu, které bylo možno v případě nutnosti okamžitě uzavřít dřevěnými trámy. Tyto byly později nahrazeny systémem podzemních komor pro uložení výbušnin pod vozovkou. Shodným způsobem byly zabezpečeny i mosty.

 


 

12) ROZCESTÍ (Rahmbrücke)

Rozcestí - samota na křižovatce silnic z Rozvadova, Hošťky a Svaté Kateřiny. Pomístní název Rahmbrücke byl uváděn již v roce 1596. Rychlý rozvoj lokality nastal teprve od roku 1925, kdy zde byla založena cihelna. Zakrátko měly zdejší samoty zvané také Montsch 11 popisných čísel. Cihelna se nacházela několik desítek metrů za Rozcestím přes silnici směrem k Rozvadovu. Provoz cihelny byl ukončen před začátkem druhé světové války.

( Zdeněk Procházka: Český les – Tachovsko č.2 )

 


 

13) KOSTEL SV. VÁCLAVA ROZVADOV

Rozvadov, přifařený původně k Novým Domkům, získal vlastní kostel teprve na počátku 19. století. V roce 1816 byla stavba již téměř dokončena a o rok později opatřena věžičkou, vystupující ze střechy nad průčelím. Další práce pozdržel nedostatek financí, takže kostel byl stavebně dokončen až roku 1821 a v důsledku dalších problémů vysvěcen teprve roku 1825. Celkové náklady na stavbu činily bez nádenických prací 5 786 zlatých. Oltář zdobil obraz sv. Václava, namalovaný údajně K. Škrétou. Do zrušení rozvadovské fary v r. 1945 se zde stačili vystřídat sotva tři faráři, v tomto roce byla zbořena věžička kostela a stavba byla poté plánována k využití jako kino (proto byla zazděna okna kostela) a následně užívána jako sklad státních statků. Kostelík tvoří plochostropá loď se zaoblenými nárožími a klenutý presbytář, na nějž v ose navazuje sakristie atypického tvaru, zakončená půlkruhem.

V současnosti probíhají jednání a akce, směřující k opravě této historické památky.

( Vyšohlíd – Procházka : Čím ožívá krajina)