Historie

Rozvadov (Roszhaupt)

Ves na mezinárodní silnici E 50 11 km z. od Přimdy, známá především jako hraniční přechod mezi ČR a SRN. Poprvé vstoupila naše obec do dějin v r. 1581. První písemná zmínka o obci je konkrétně doložena v tachovském urbáři, tj. soupisu robotních povinností, který je sice nezvěstný, na nějž však odkazují pozdější historické materiály. Původní pojmenování vsi bylo Roszhaupt, český název Rozvadov byl úředně zaveden v r. 1885. Celní úřad je zde zmiňován od r. 1613. Budova celnice stojí na svém současném místě od r. 1934. Náhrobníky císařských výběrčích cla z průběhu 18. stol. jsou zasazeny uvnitř kostela ve sv. Kateřině. Také zde, v blízkosti Rozvadova, pracovala sklárna, uváděná na přelomu 16. a 17. stol.

Na kostel sv. Václava čekala obec dlouho. Stavba dokončená v r. 1816 a o věžičku zvýšená 1817, byla vysvěcena teprve r. 1825. Oltář zdobil obraz sv. Václava, namalovaný údajně K. Škrétou. Do zrušení rozvadovské fary v r. 1945 se zde stačili vystřídat sotva tři faráři. Kostel byl poté léta využíván jako sýpka a pro různé další činnosti, až se z něj stala doslova ruina. Až v roce 2010 se z podnětu obce začal kostel opravovat, zpočátku tehdejším majitelem – Římskokatolickou církví, a to za vydatných příspěvků obce a bývalých rodáků ze SRN.

Prováděné práce nebraly konce a obec i v následujících třech letech investovala do rekonstrukce kostela značné finanční prostředky ze svého rozpočtu. Proto obec požádala v roce 2013 církev o převod kostela do vlastnictví obce a kostel byl o rok později skutečně obci církví darován se současným zřízením věcného břemene pro právo užívání kostela církví k pastoračním účelům. 

V blízkosti obce stojí za zmínku staré opevnění z třicetileté války zvané Tillyho šance a přírodní rezervace "Jezírka" s hlubokými lesními rašeliništi. Rozvadov - kostel

V r. 1938 měl Rozvadov 137 domů a 784 obyvatel. Se sousední obcí Polesím (Zirkem), se kterou je dnes spojen, měl tehdy celkem 198 popisných čísel obývaných 1191 lidmi. Rychlý rozvoj pohraniční obce, ve které bylo problematické se ještě před nedávnem volně pohybovat, nastal po r. 1989. V současné době může Rozvadov opět těžit z blízkosti hraničního přechodu a provozu na mezinárodní komunikaci - nově zprovozněné dálnici. Dávno již také ustaly spory se sousední bavorskou obcí Waidhausem, které vyplňovaly dějiny obou obcí v 16. a 18. stol. Rozvadov i Waidhaus dnes úzce spolupracují na řešení společných problémů.

Diana (Dianaberg)

Nejprve sklárna, později lovecký zámeček a velký průmyslový podnik na zpracování dřeva, dnes téměř opuštěné místo uprostřed pohraničních hvozdů. Tak bychom mohli charakterizovat dějiny osady Diana, založené jihovýchodně od Rozvadova. Lovecký zámeček, který dal místu jméno odvozené od řecké bohyně lovu Diany, je zmiňován prvně r. 1742.Diana - Dianaberg - Lovecký zámeček Projekt zámecké stavby, vybudované na značně protáhlém a členitém půdorysu, je přisuzován J. Santinimu. Od r. 1960 sloužil objekt několik desetiletí jako domov důchodců, dnes je objekt prázdný. K zámku přiléhá zámecký park a prostor zrušené obory. Východně od Diany staré lesní porosty - údajně nejstarší v Českém lese (kolem 260 let).

Jsou chráněnou přírodní rezervací vyhlášenou v r. 1933. Ještě před tímto rokem, byla tato dřívě hraběcí obora ušetřena negativních zásahů. Rezervace v okolí Diany chrání také velké množství rostlinných druhů, vyskytující se především v typických bučinách. Dřevěná kaple vystavěná Jindřichem Kolowratem pochází z r. 1939. V r. 1930 založil hrabě Jindřich Kolowrat na okraji osady dřevařský podnik na výrobu dřevěných domků, který zaměstnával 600 stálých dělníků a využíval dřevo ze 6 800 ha hraběcích lesů. Krátce po válce, kol. r. 1950, závod zanikl. Dnes zbývá pouze štíhlý cihlový komín a základy výrobní haly u potoka. V r. 1991 navštívil Dianu její bývalý majitel Jindřich Kolowrat, kterému v té době bylo již 94 let. Panství bylo poté navráceno Kolowratům.

Svatá Kateřina (St. Katharina)

Ves situovaná v údolí Kateřinského potoka 5 km západně od Přimdy. Jméno obce odvozeno od kostela sv. Kateřiny, který tvoří výraznou dominantu vsi. Nejstarší dějiny lokality jsou zcela neznámé a začínají snad již ve 12. stol. Z tohoto období pocházejí fragmenty románských sloupů, zasazené před vstupem na místní hřbitov. O osudech této prastaré svatyně není nic známo. V historických pramenech se lokalita objevuje prvně k r. 1306. Tehdy přijímají na přání Bohuslava Švamberka benediktini z Kladrub poustevníky Radoslause a Barnisiuse z poustevny pod Přimdou. Poustevna, která stávala právě v místech pozdější osady Sv. Kateřina, připadla potom kladrubskému klášteru. Kladrubští benediktini zde založili probošství s kaplí sv. Marie. Kolem pol. 14. stol. byla kaple rozšířena a zasvěcena sv. Kateřině.

Rychlý konec rozvoji řádového statku přinesly husitské války. Ačkoli o tom historické dokumenty nehovoří, je velice pravděpodobné, že opat Švamberkům pusté proboštství, jehož součástmi jsou opuštěné vsi Sv. Kateřina, Pytlíkov, Plesau (Plezom?) a část Grosslau (Kozlov?). Na konci 16. stol. se do těchto míst vrací opět život. Švamberkové zde založili sklárny, zmiňované od r. 1580. Ze sklářských domků se postupem času vyvinula zemědělská osada Sv. Kateřina. V r. 1930 měla obec 93 domů a 557 obyvatel. Součástí obce jsou dnes také tzv. Kateřinské domky (Katharinahäuseln), které byly původně samostatnou místní částí obce. Jedná se o zástavbu soustředěnou u křižovatky s hlavní silnicí z Přimdy do Rozvadova. Od r. 1992 je obec Kateřina nazývána opět Sv. Kateřinou.

Současná stavba kostela je výsledkem rozsáhlé barokní přestavby, která proběhla kol. r. 1792 za přispění majitelů panství, Kolowratů. R. 1906 svatyně opravena a v 80. letech opatřena novou krytinou.Svatá Kateřina - kostel Prostornou jednolodní stavbu kostela, uzavřenou trojbokým presbytářem, doplňuje štíhlá hranolová věž s cibulovou bání. Poměrně bohatě zařízený interiér kostela pochází z 18. A 19. stol. V podlaze zasazeno velké množství barokních náhrobků, které upomínají na císařské výběrčí cla z nedalekého Rozvadova a na duchovní správce kateřinské farnosti. Na hřbitově se nachází pěkné ukázky kovaných křížů. Západně od kostela při silnici do Diany jsou objekty býv. vrchnostenského dvora. Zachován dům pro úředníky a špýchar datovaný letopočtem 1776.

1 km za vsí, nalevo od silnice na Dianu, jsou v lese zbytky starého železářského zařízení. Viz rovněž Frauenthal. V r. 1993 dokončeno u Sv. Kateřiny, při mezinárodní silnici E 50, parkoviště pro nákladní vozy TIR, které je doplněno kompletním vybavením.

Nové Domky (Neuhäusl)

Ves založená 2,5 km sz. od Rozvadova. Založení lokality je poměrně přesně doloženo. V r. 1699 připadlo lesnaté území kolem dnešní vsi k velkodvorskému panství. Prvním osadníkem byl vrchnostenský lesní V. Weigert. Kolem r. 1703 tu již žilo 423 obyvatel.

R. 1786 zde založena lokálie, která byla r. 1854 povýšena na farnost. Od r. 1786 pro pobožnosti využívána kaple u myslivny. Se stavbou kostela započato r. 1791, v důsledku francouzských válek stavba zastavena. R. 1808 vybudována na starých základech nová stavba dřevěného kostela. Současný kostel vystavěn mezi lety 1834 - 1838 hrabětem F. A. Libštejnským z Kolowrat. Dnes je rozměrná stavba kostela, sestavěná z tesaných kvádrů, prázdná a opuštěná. Hřbitov pod kostelem zal. 1787. Za Novými Domky začíná pusté pásmo zaniklých osad a hlubokých lesů, které se táhne až k osadě Branka nad Tachovem. Za vsí při silnici do Jedliny se nachází památník likvidace "železné opony" , jeho odhalení se zúčastnili ministři ČSFR a SRN Dientsbier a Genscher.

Milíře u Sv. Kateřiny (Brand)

Ves založená na okraji přimdských lesů v. od Sv. Kateřiny. Počátky obce se vztahují k r. 1796. V tomto roce získává J. Scheinkoenig v místech zvaných Katharinerbranten od vrchnosti pozemek ke stavbě nové usedlosti. Do r. 1814 zde vyrostlo dalších 15 popisných čísel. Skupina domků, situovaných ve větší vzdálenosti od silnice, vznikla později. V lesích jižně a jihovýchodně od vsi jsou patrné stopy apolenského příkopu - vodní plavební kanál - a zříceniny lesních samot a hájoven u Loeblu, Růženín atd.